Jak jsem přispěl na povodně

Poslal jsem neplánovaně 1000,- Kč do státního rozpočtu. Nikoliv přes banku, ale prostřednictvím Policie ČR. Seběhlo se to následovně:

Vezl jsem děti k babičce a dědovi na Vysočinu. Kdo poslední dobou jezdíte častěji přes Kolín víte, že situace na příjezdu se tam dost často mění. Bez problémů jsem najel z nymburské silnice na hlavní směr od Prahy, který má dva pruhy v jednom směru, zpočátku oddělené betonovými svodidly,úsek až k začátku Kolína je zcela rovný, pouze vpravo je krajnice nahrazena známými „plackami“. Přede mnou nikdo. Při sledování pravého zrcátka a zařazování do pravého pruhu jsem asi přehlédnul omezení na 50 km/h, což neuniklo bdělému radaru a na vjezdu do Kolína jsem byl zastaven s tím, že mi bylo naměřeno 66 km/h a po odečtení tolerance měřidla bude řešeno překročení rychlosti o 13 km/h. Stálo mě to onen zmiňovaný „litr“ plus nějaké body do registru. Je to moje první pokuta za rychlost v mojí pětadvacetileté řidičské praxi, takže skóre celkem dobré. Policisté byli korektní a slušní, vysvětlovali, že v tomto úseku někteří řidiči jezdí hodně rychle a že nedávno po těžké havárii byla silnice dokonce neprůjezdná a abych se prý na ně nezlobil :-) Ještě mě pochválili, že jsou děti vzorně připoutané v autosedačkách (což pokládám za samozřejmost). Na policisty jsem se nezlobil, spíš na sebe, že jsem si to neohlídal. Vždycky se snažím jezdit v rámci rychlostních limitů nebo s malou plusovou tolerancí, protože tachometr ukazuje o cca 3-4 km/h více – takže v obci do asi 58 km/h, mimo obec do 100 km/h. To jsou podle praxe policií tolerované hodnoty. Podle mého názoru je ale omezení rychlosti u nás hodně nadužíváno. V mnou zmiňovaném úseku by určitě stačilo omezení na 70 km/h, pokud vůbec nějaké. Na dálnicích, kde je často svedený provoz obousměrně do jednoho směru, bývá omezení rychlosti třeba až na 60 km/h. Proč? Na běžné silnici přece můžeme jezdit devadesátkou a navíc na dálničním omezení bývají oba směry oddělené a zakázáno předjíždění. Třicítkami by se vůbec mělo šetřit jako šafránem, opodstatnění vidím třeba u škol (omezeno časově) nebo tam, kde se pracuje přímo na vozovce. Současný stav už hraničí spíš s šikanou. Cestou jsem viděl dalších několik míst, kde bylo naprosto neopodstatněné snížení rychlosti – u staveb, kde se nepracovalo, ale omezení rychlosti nikdo neodstranil, nebo občas z naprosto neznámých důvodů. Třeba u Havlíčkova Brodu je na naprosto rovné silnici z ničeho nic omezení až na 60 km/h – pravděpodobně kvůli dolíku, kde se může schovat auto a nejspíš nějaký kaskadér v tomto místě přes zákaz předjížděl a způsobil nějakou fatální nehodu. Situace tam teď vypadá ta, že někdo omezení ignoruje, jiný zpomalí a některý id..t všechny předjede stotřicítkou. A v tom vidím jádro problému. Neukázněnost malého procenta řidičů se řeší (ovšem nevyřeší) omezováním všech. Můžeme to vidět třeba v nedalekých Jemnících. Silnice kvalitní a standardně široká, až na výjezd do kopce přehledná, chodníky dokonce oddělené travnatým pásem. Kdyby tu všichni dodržovali původní limit rychlosti v obci, asi by se nemusela snižovat na 30 km/h. Ti míň otrlí závodníci teď (možná) uberou na onu kýženou padesátku a zvláštní kategorii je to stejně úplně jedno.

Podle mě je potřeba udělat dvě věci.
1.Když je někde omezená rychlost, tak každému musí být jasné, proč tomu tak je. Pokud se na stavbě končí ve tři, není důvod, aby na přilehlé silnici kvůli výjezdu vozidel bylo omezení celých 24 hodin. Padesátka mimo obec a třicítka v obci by se měla používat opravdu výjimečně.
2.Pokud nějaký takový úsek je, mělo by být dodržování rychlosti kontrolováno a vymáháno. Na určité procento řidičů nic jiného než represe neplatí. A na to, že dodržovat předpisy jde, pamatujeme z doby těsně po zavedení bodového systému. To jsem si najednou připadal jako v jiném státě.

Teď někdy mívám často pocit, že mám rozbitý tachometr – když jedu podle ručičky stovkou a jsem bezkonkurenčně nejpomalejší...