14. dubna 2012 došlo na silnicích v naší republice k 164 dopravním nehodám, při kterých 3 lidé přišli o život, 13 bylo těžce a 46 lehce zraněno. U 15 nehod byl u řidiče zjištěno požití alkoholu. Tolik strohá statistika Policie ČR.
Veselá společnost se rozhodne změnit lokál a pěšky je to přeci deset minut, takže naskáčou do auta a vyrazí. Všichni jsou odvázaní alkoholem (bohužel včetně řidiče) a nepřipoutaní pásy. Další průběh je rychlý - nezvládnutí řízení, smyk, strom, ranění a mrtví.
Podobné informace máme před očima tak často, že je už ani pořádně nevnímáme. Ovšem jenom do té doby,dokud se strohá satistika a anonymní příběh nekonkretizuje do našeho blízkého okolí, mezi kamarády nebo příbuzné. Právě k tomu bohužel došlo minulou sobotu. Stala se hrozná věc, která udělala mnoho lidí nešťastnými a bohužel se už nic nedá napravit.
Kinetická energie střely ráže 9mm je zhruba 500 Joule. Kinetická energie průměrného auta s posádkou je při rychlosti 100 km/h zhruba 600 000 Joule - tedy 1200krát větší. Přesto málokdo z nemnoha majitelů střelné zbraně s ní manipuluje stejně lehkomyslně jako někteří řidiči, kterých je u nás několik miliónů. Při případné nehodě dochází k zatížení (i připoutaného) těla mnohanásobky gravitačního zrychlení, které mohou způsobit fatální zranění i v případě, kdy nedojde k vnějšímu poškození - prostě se mohou utrhnout orgány včetně srdce, praskají kosti, vznikají krevní sraženiny... Kdo si někdy vyzkoušel simulavaný náraz při 30 km/h (občas je to možné na různých akcích), ví, jaká je to i při takto nízné rychlosti rána. Zpomalené záběry z crashtestů ukazují, jak se lidské tělo a předměty v autě stávají při nárazu hříčkami fyzikálních sil. Stejně ale sedají lidé za volant opilí a unavení, kvůli pár ušetřeným minutám jezdí agresivně, nedodržují rychlostní limity, nerespektují značky a semafory atd.
Lidi, neblázněte! Život je moc hezký na to, aby o něj bylo třeba hrát ruskou ruletu s paní Zubatou! Teď je asi bohužel správný čas k zamyšlení...nic se už ale vrátit nedá.
Miloši, budeš nám chybět!
Naprostá pravda s tím, co je zde napsané. Pana Miloše L. jsem osobně znal jako velice pohodového a veselého člověka, který vždy přinášel mezi lidi dobrou náladu. Znali jsme se jen z práce ze Škody Auto a.s. Ještě někdy ten týden, co se hrozná věc stala, jsem s ním mluvil v zaměstnání. Netušil jsem, že to je naposled. Když jsem se o té tragické události dozvěděl z pietního oznámení na hale v M1, kde byla i jeho fotka, byl jsem naprosto v šoku. Ano denně vídáme v TV, v médiích a na internetu spousty tragédií a smutných lidských osudů a ani to už nevnímáme, co toho je, ale v momentě kdy to postihne někoho koho osobně známe, velmi nás to zasáhne a přinutí k zamyšlení nad životem, který je ve skutečnosti velmi křehký a zranitelný, aniž si to někdy uvědomujeme.
OdpovědětVymazatSám jsem měl jednou v životě velmi těžkou dopravní nehodu, kterou jsem nezavinil. Prakticky nic si z ní nepamatuji a dobrých 14 dní jsem byl v nemocnici v kritickém stavu, nakonec po pár týdnech mě probudili z umělého spánku a lékaři mě dostali zpět do tohoto světa. Zásadní informaci, kterou jsem se potom dozvěděl byla ta, že navzdory mnoha zraněním, jsem nakonec přežil díky tomu, že jsem byl ve voze připoutaný. Apeluji na všechny rozumné lidi jezděte z rozvahou, bez alkoholu, poutejte se za každých okolností, zvláště, když jsou ve voze airbagy a neriskujte. Těch pár ušetřených minut za těžké zranění nebo dokonce ztrátu života rozhodně nestojí....
Chtěl bych na závěr vyjádřit hlubokou a upřímnou soustrast pozůstalým pana Miloše L. Štefan Kacej